Tenkovrstvá nebo krystalická technologie?

Situace

Každý investor do FVE se kromě vyřízení všech potřebných povolení musí vypořádat i s problémem konkrétního technického řešení elektrárny. Buď postupně řeší spoustu různých technických detailů jako např. využití pevných stojanů, natáčení panelů, použití tenkovrstvé nebo krystalické technologie, „značkových“ nebo „noname“ fotovoltaických panelů atd. nebo se v případě dodávky na klíč rozhoduje o celém technickém řešení, kdy dílčí technická rozhodnutí za něj učinil jeho dodavatel. Investor přitom zpravidla není kovaný odborník, aby věděl posoudit vhodnost či užitnou hodnotu jednotlivých technických detailů či celé dodávky. Co ovšem ví je, že chce to „nejlepší“ řešení.

Není ambicí tohoto článku poskytnout přesvědčivou argumentaci v prospěch jednoho konkrétního technického řešení. Cílem je spíš podívat se na konkrétním příkladě na rozhodování o jednom důležitém aspektu výstavby FVE, a to na výběr konkrétní fotovoltaické technologie z ekonomického hlediska a zároveň nabídnout způsob, který lze při vyhodnocování využít i v případě dalších technických aspektů FVE. 

Zadání

Investor má k dispozici střechu vhodnou pro osazení fotovoltaickými panely, jejíž celková plocha činí 300 m² a rozhoduje se mezi použitím (A) tenkovrstvých, (B) polykrystalických nebo (C) monokrystalických panelů. Níže uvedená tabulka shrnuje vybrané parametry všech tří variant s tím, že všechny v kalkulaci použité vstupní údaje jsou uvedeny zde.

Řešení

Na první pohled je zjevné, že investor bude muset v případě vysoce účinných modulů Sunpower sáhnout do kapsy mnohem hlouběji. Na druhé straně ovšem bude schopen nainstalovat na střechu výrazně vyšší výkon a tudíž ji z tohoto hlediska mnohem efektivněji využít.

Někteří investoři jsou připraveni učinit své rozhodnutí již v této chvíli a dát přednost buď nejlevnější variantě nebo naopak variantě s nejvyšším výkonem. Z hlediska správného investičního rozhodování je ovšem nezbytné udělat ještě jeden krok – provést výpočet peněžních toků po zdanění a standardních finančních ukazatelů výnosnosti – viz grafy a tabulka níže.

 
  Graf 1: Investice                                Graf 2: Peněžní toky po zdanění

Graf 1 uvádí počáteční investici a graf 2 vývoj peněžních toků po zdanění pro všechny tři varianty³. Z grafů je patrné to, co lze vytušit již z předchozí tabulky - výrazně vyšší investice v případě varianty C vede k vyššímu instalovanému výkonu a tudíž k vyšším peněžním tokům po celou dobu garantovaného výkupu energie. Vyhodnocení všech tří variant na základě standardních finančních ukazatelů, a to čisté současné hodnoty (NPV), vnitřní míry výnosnosti (IRR) a doby návratnosti je patrné z níže uvedené tabulky⁴. 

Závěr 1

Pro učinění správného rozhodnutí je nezbytné udělat si jasno v tom, co má být cílem investice. Snaha o co nejvyšší výnosnost může vést k jinému rozhodnutí než když cílem bude dosažení energetické nezávislosti.

Závěr 2

Pokud je cílem investice dosažení co nejvyšší výnosnosti projektu, je nezbytné provést výpočet peněžních toků po zdanění - esence každého investičního projektu - a standardních ukazatelů výnosnosti.

Závěr 3

Standardní ukazatele výnosnosti nemusí dávat jednoznačnou odpověď, tj. pořadí výhodnosti investičních projektů se může lišit v závislosti na použitém investičním kritériu. Tak například investičně nejnáročnější varianta Sunpower vede k nejvyšší čisté současné hodnotě, tj. její přínos vyjádřený v korunách je nejvyšší. Kritéria IRR a doba návratnosti zase favorizují nejlevnější variantu od First Solar – tato varianta poskytuje nejvyšší zhodnocení vložených prostředků v procentech a nejkratší dobu návratnosti. Pak je pouze na investorovi, kterému z kritérií dá přednost.

Více o výhodách a nevýhodách použití jednotlivých investičních kritérií v některém z příštích článků.

¹ Počet panelů vychází z jejich rozměrů – viz příslušná technická specifikace výrobců – a ze způsobu jejich instalace. Rozdíly ve využití celkové plochy střechy jsou dány rozměry jednotlivých typů panelů.

² Uvedené ceny jsou pouze orientační. Vychází sice ze situace na trhu (léto 2009), nicméně celá kalkulace je pouze ilustrativní a jejím cílem je spíše než výpočet konkrétních čísel představení způsobu vyhodnocování předložených variant.

³ Pro kalkulaci výše uvedených peněžních toků i ukazatelů výnosnosti byl použit program SolarCalc CZ 2.0.

⁴ Výše uvedené výsledky vyhodnocení jsou odrazem zadaných vstupních hodnot, tj. zejména pořizovacích cen investic, výtěžnosti slunečního svitu, zvolené formy podpory, diskontní sazby, doby kalkulace atd. Jiné vstupní údaje mohou vést k jiných výsledkům. Proto tyto výsledky platí pouze pro zadané vstupní hodnoty.